Messi se vrací do fáze porážky, která způsobila „odchod do důchodu“ – 17.07.2026 – Sport

Stadion MetLife v East Rutherford na předměstí New Jersey, dějiště finále mistrovství světa 2026 mezi Argentinou a Španělskem tuto neděli (19), by mohl z Lionela Messiho udělat dvojnásobného mistra světa.

Pokud vyhraje podruhé za sebou, Albiceleste s číslem 10 se připojí k vybrané skupině, která má aktuálně pouhých 17 hráčů, kteří dvakrát za sebou zvedali mistrovství světa nad hlavu. Čtyři jsou z Itálie, která dosáhla double v letech 1934 a 1938, a 13 z Brazílie, dvojnásobného šampiona v letech 1958 a 1962.

Stadion, který by mohl vidět další výkon argentinské hvězdy ve věku 39 let, je však stejný, na kterém před deseti lety hvězda zažila nejnižší bod za svou nyní úspěšnou kariéru v modrobílém dresu, když oznámil odchod z národního týmu.

26. června 2016 tým vedený tehdy trenérem Gerardem „Tata“ Martinem prohrál finále Copa América Centenário — na počest stého výročí prvního ročníku jihoamerického mistrovství národních družstev a Conmebol (Jihoamerická fotbalová konfederace).

Po bezbrankové remíze v základní hrací době proti Chile Alexise Sáncheze a Artura Vidala skončila Argentina poražena 4:2 v penaltovém rozstřelu.

Messi, zodpovědný za otevírání střel, poslal míč přes břevno branky bráněné Claudiem Bravo.

Porážka představovala čtvrté místo hvězdy s národním týmem po porážkách ve finále Copa América v letech 2007 a 2015 s Brazílií a Chile a na mistrovství světa 2014, kdy Argentince porazilo Německo.

Viditelně emotivní, s lámavým hlasem a slzami v očích, Messi krátce po zápase oznámil své rozhodnutí odejít z národního týmu ve věku pouhých 29 let.

„Těžko se to analyzuje. První, co mě napadne a přemýšlel jsem o tom v šatně, je, že je to pryč, v reprezentaci to pro mě skončilo. Prohrál jsem čtyři finále… Tak to cítím. Je to velký smutek,“ řekl hráč v rozhovoru s novináři na chodbách MetLife Stadium.

„Navíc jsem minul penaltu, která byla pro změnu klíčová, a prohrál jsem. Myslím, že je to pro dobro všech. To je ono, snažil jsem se opravdu hodně. Odjíždím, aniž bych vyhrál s národním týmem titul,“ dodal číslo 10.

Po oznámení následovala masivní populární kampaň v Argentině zahrnující fanoušky, hráče a bývalé hráče, stejně jako manažery a politiky, všichni volající po jeho návratu.

Enzo Fernández, nyní jeho spoluhráč a tehdy ještě mladý příslib z akademie River Plate, zveřejnil dopis, ve kterém kritizoval tlak na Messiho a požádal ho, aby přehodnotil své rozhodnutí.

Navíc trenér Edgardo „Patón“ Bauza, který právě převzal vedení po Tata Martino, odcestoval do Barcelony, aby si s hráčem osobně promluvil.

Tlak měl účinek a asi měsíc a půl po oznámení Messi ustoupil a přehodnotil svůj postoj. V tiskové zprávě uvedl, že v argentinském fotbale už viděl mnoho problémů a nechtěl si svým rozhodnutím vytvářet další.

„V našem argentinském fotbale je potřeba napravit spoustu věcí, ale já to raději dělám zevnitř a ne kritizuji zvenčí,“ řekl. „Děkuji všem lidem, kteří chtějí, abych i nadále hrál s Argentinou. Doufám, že jim brzy uděláme radost.“

Albiceleste utrpěli další porážku na Copa América, tentokrát v semifinále, v ročníku 2019, kde porazili Tite’s Brazil 2:0, góly Gabriela Jesuse a Roberta Firmina na hřišti Mineirão.

Při rozhodování o třetím místě se alespoň dokázali pomstít Chile vítězstvím 2:1 v Neo Química Areně v São Paulu góly Agüera a Dybaly. Za Chilany skóroval Vidal.

V následujícím vydání Copa América v roce 2021, které se opět konalo v Brazílii, Messi vyhrál svůj první titul pro Argentinu, když ve finále zvítězil 1:0 nad Brazílií na Maracanã, přičemž jediný gól zápasu vstřelil Ángel Di María.

V roce 2022 vedl tým směrem ke třetímu mistrovství světa v Kataru, kdy skóroval v každé fázi turnaje a ukončil 36leté sucho od posledního titulu v roce 1986.

O dva roky později se vrátí na MetLife Stadium, opět proti Chile, tentokrát ve skupinové fázi Copa América. Argentina vyhrála 1:0 gólem Lautara Martíneze a poté by se posunula ke svému třetímu titulu v řadě, vítězstvím nad Kolumbií ve finále na Hard Rock Stadium v ​​Miami Gardens.

Po sobě jdoucí dvojnásobní mistři světa

Itálie (1934 a 1938)

  • Eraldo Monzeglio
  • Giovanni Ferrari
  • Giuseppe Meazza
  • Guido Masetti

Brazílie (1958 a 1962)

  • Bellini
  • Castilho
  • Didi
  • Djalma Santos
  • Garrincha
  • Gilmar
  • Mauro
  • Nilton Santos
  • Pepe
  • Vava
  • Zagallo
  • Zito
  • Zózimo

source