Země Perského zálivu se nadále zaměřují na Írán, zatímco USA stupňují útoky

Írán v pátek (24) uvedl, že zaútočil na americká zařízení v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku poté, co USA ve čtvrtek (23) v nové vlně útoků zasáhly vojenské cíle.

Podle státních médií byli zabiti nejméně čtyři lidé a zařízení islámských revolučních gard v severním Íránu bylo částečně poškozeno.

Nejnovější americká ofenzíva přichází několik hodin poté, co prezident Donald Trump signalizoval, že ještě není připraven vyjednávat.

Írán rovněž připsal odpovědnost za eskalaci konfliktu USA.

Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na základnu Al-Adiri v Kuvajtu a na pozorovací věž Páté flotily USA v Bahrajnu, podle polooficiální tiskové agentury Tasnim.

Začátkem tohoto pátku (24) Teherán namířil drony proti letecké základně Sheikh Isa v Bahrajnu a letecké základně Al-Azraq v Jordánsku, podle íránského vysílání Press TV. THE CNN nemůže tato tvrzení nezávisle ověřit.

Teherán zesílil útoky proti spojeneckým státům USA v regionu poté, co Washington v polovině července zahájil novou ofenzívu proti Íránu.

Několik z těchto zemí pod íránským útokem – včetně – je domovem amerických vojenských základen.

Podle Pentagonu byli minulý týden při poslední vlně íránských útoků zabiti nejméně čtyři příslušníci amerických služeb. Tři z nich zemřeli v Jordánsku a jeden zemřel kvůli řízené detonaci íránského dronu v Iráku.

Nejnovější íránská ofenzíva také vedla k uvalení cestovních omezení a vydání přísných varování ze strany zahraničních konzulátů.

Právě ve čtvrtek vydalo britské ministerstvo zahraničí pokyny, které doporučují proti „nezásadnímu cestování“ do Kuvajtu a Bahrajnu.

Vzpomeňte si, jak začala válka v Íránu

28. února oznámil prezident Spojených států Donald Trump „rozsáhlý“ útok na Írán a uvedl, že hlavním cílem země je „obrana amerického lidu odstraněním bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu“.

Mezi tyto hrozby podle něj patřil i teheránský jaderný program – opakující se třecí místo, které také brzdilo nejnovější jednání o ukončení bojů.

Společné útoky USA a Izraele proti — která měla za následek smrt tehdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího — způsobila podle íránských médií a úřadů tisíce mrtvých po celé zemi a škody na desítkách muzeí, historických budov a kulturních památek.

V reakci na to Írán zahájil sérii odvetných útoků přes Blízký východ a fakticky uzavřel Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou prochází asi 20 % světové ropy.

Týdny před začátkem války provedla Trumpova administrativa největší na Blízkém východě od invaze do Iráku v roce 2003, což vyvolalo varování před eskalací regionálního násilí v případě vypuknutí konfliktu.

Američtí vyslanci zároveň pravidelně jednali s Íránem o možné nové jaderné dohodě. Ale tyhlenebyly schopny zabránit vojenské akci, přičemž Trump v té době obvinil Írán, že odmítl „všechny příležitosti vzdát se svých jaderných ambicí“.

Vypuknutí války v únoru také následovalo po masových protirežimních protestech v Íránu minulý měsíc, podpořených ekonomickou nespokojeností uprostřed raketově rostoucích nákladů.