Její hlava ležela v ledové pasti více než hodinu. Tak ji oživili.

Případ Anny Bagenholmové je jedním z nejznámějších příkladů extrémní hypotermie v historii. Norská lékařka, jejíž tělesná teplota klesla na bezprecedentně nízkou úroveň 13,7 °C, byla prohlášena za mrtvou, ale později byla oživena. Její příběh se stal zlomovým bodem ve výzkumu vlivu chladu na lidský organismus.

V roce 1999 se švédská lékařka Anna Bagenholm, specializující se na ortopedickou chirurgii, setkala s něčím, co se z lékařského hlediska zdálo nemožné. Absolvovala stáž v nemocnici ve městě Narvik v Norsku a ve volném čase ráda lyžovala. Pro 29letou ženu bylo lyžování příjemné a bezpečné až do 20. května 1999.

Téhož dne Anna ztratila rovnováhu při zatáčení na známém svahu a spadla do ledové vody. Její hlava a horní část těla uvízly mezi kameny a silnou vrstvou ledu, uvádí. Desítky let se snažila dýchat pomocí zbytků vzduchu. Nakonec však vyčerpala všechny síly a ztratila vědomí.

Devět hodin boje

Její tělo leželo v ledové vodě 80 minut. V okamžiku příjezdu záchranářů klesla teplota těla ženy na 13,7 °C (27 °F) a její srdce se zastavilo. Zornice také nereagovaly. Z lékařského hlediska byla Anna mrtvá.

Nicméně záchranný tým složený ze 100 lidí z Univerzitní nemocnice v Tromsø (severní Norsko) se rozhodl bojovat o její život. Ohřev a resuscitace ženy trvaly celkem devět hodin. Lékaři postupně zvyšovali teplotu její krve, až se její srdce konečně znovu rozběhlo. Tělo 29leté ženy se vrátilo k životu.

Anna se probudila deset dní po nehodě a zjistila, že je ochrnutá od krku dolů kvůli vážnému poškození nervů. Trvalo jí dva měsíce, než získala zpět alespoň část své dřívější pohyblivosti. Musela se však naučit žít s omezeními, protože její ruce se úplně nezotavily a mnoho každodenních činností se pro ni stalo skutečnou zkouškou.

Chlad může přinést spásu

Ačkoli se musela vzdát svého snu stát se chirurgem, nedovolila, aby jí nehoda vzala její vášeň a zájem o život. Vrátila se do nemocnice jako rentgenoložka, kde podporovala ostatní zaměstnance a dokázala, že hranice lidské vytrvalosti jsou mnohem širší, než se zdá.

Příběh Anny Bagenholm inspiroval vědce a lékaře po celém světě. Její případ byl popsán v předním britském lékařském časopise The Lancet a vrhl světlo na to, jak nízké teploty mohou zpomalit metabolismus a chránit mozek před nedostatkem kyslíku.

Chlad, který ji málem zabil, jí paradoxně zachránil život. Dnes se tento jev využívá v medicíně ve formě léčebné hypotermie, mimo jiné při zástavě srdce.