USA útočí na íránská dronová a radarová velitelská zařízení
Spojené státy o víkendu provedly útoky proti íránským radarům a velitelským a řídícím střediskům dronů na íránských ostrovech Goruk a Qeshm, informoval CENTCOM (ústřední velitelství USA) v ranních hodinách tohoto pondělí (1.
Údery byly reakcí na „agresivní akce Íránu, včetně sestřelení amerického bezpilotního letounu MQ-1 operujícího nad mezinárodními vodami“, uvedla americká armáda v příspěvku na X. CENTCOM klasifikoval ofenzívu jako „“.
— Ústřední velitelství USA (@CENTCOM)
„Bojová letadla Spojených států reagovala rychle a zničila íránskou protivzdušnou obranu, pozemní kontrolní stanici a dva jednosměrné útočné drony, které představovaly jasnou hrozbu pro plavidla proplouvající vodami regionu,“ stojí v prohlášení USA.
Podle CENTCOM nebyl zraněn žádný příslušník americké armády. Velení také uvedlo, že „bude nadále chránit majetek a reagovat na íránskou agresi, která je během současného příměří považována za neoprávněnou“.
V pondělí v ranních hodinách Kuvajt, domov americké vojenské základny, zachytil útoky íránských raket a dronů, když se po celé zemi rozezněly sirény, uvedla státní tisková agentura KUNA, aniž by poskytla další podrobnosti.
Vzpomeňte si, jak začala válka v Íránu
28. února oznámil prezident Spojených států Donald Trump „rozsáhlý“ útok na Írán a uvedl, že hlavním cílem země je „obrana amerického lidu odstraněním bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu“.
Mezi tyto hrozby podle něj patřil i teheránský jaderný program – opakující se třecí místo, které také brzdilo nejnovější jednání o ukončení bojů.
Společné útoky USA a Izraele proti Íránu – které měly za následek smrt tehdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího – způsobily podle íránských médií a úřadů tisíce mrtvých po celé zemi a škody na desítkách muzeí, historických budov a kulturních památek.
V reakci na to Írán zahájil sérii odvetných útoků přes Blízký východ a fakticky uzavřel Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou prochází asi 20 % světové ropy.
Týdny před začátkem války provedla Trumpova administrativa největší vojenské nahromadění na Blízkém východě od invaze do Iráku v roce 2003, což vyvolalo varování před eskalací regionálního násilí, pokud by konflikt vypukl.
Američtí vyslanci zároveň pravidelně jednali s Íránem o možné nové jaderné dohodě. Tato jednání se však nedokázala vyhnout vojenské akci a v té době odmítla „všechny příležitosti vzdát se svých jaderných ambicí“.
Vypuknutí války v únoru také následovalo po masových protirežimních protestech v Íránu minulý měsíc, podpořených ekonomickou nespokojeností uprostřed raketově rostoucích nákladů.
*s informacemi od agentury Reuters
