Italové stále častěji kupují sýr Gran Moravia

Zatímco tradiční výrobci tvrdých sýrů v severní Itálii bojují s extrémními teplotami, na Moravě vzniká výrobek, který si získává stále více italských zákazníků. Sýrárna z Litovle zpracuje každý den přes půl milionu litrů mléka a většinu produkce posílá do zahraničí.

Na první pohled jde o překvapivý příběh. Země, která dala světu sýry Parmigiano Reggiano a Grana Padano, ve velkém dováží extra tvrdý sýr vyrobený v České republice.

Za rostoucím úspěchem moravského výrobce však není pouze nižší cena nebo dobře zvládnutý export. Stále důležitější roli hraje také něco, co žádná továrna nedokáže jednoduše vybudovat: místní klima.

Vedra komplikují výrobu slavných italských sýrů

Extrémně vysoké teploty v posledních letech zasahují oblast severní Itálie, kde vzniká velká část tamního mléka a nejslavnějších tvrdých sýrů. Problém nezačíná až ve skladech nebo ve zracích komorách. Dopady veder pocítí jako první samotné dojnice.

Kombinace vysokých teplot a vlhkosti může u krav způsobovat tepelný stres. Zvířata méně přijímají potravu, jejich užitkovost klesá a měnit se může také množství a kvalita získaného mléka.

Výrobci proto musejí investovat do výkonnější ventilace, chlazení stájí a udržování vhodné teploty ve skladech, kde sýry dlouhé měsíce zrají. Vyšší spotřeba energie se následně promítá do nákladů celého provozu.

A právě zde získává Morava výhodu, která byla ještě před několika lety jen málo viditelná.

Moravské klima kravám svědčí

Společnost Brazzale Moravia vyrábí v Litovli extra tvrdý sýr Gran Moravia. Patří do kategorie sýrů typu grana, tedy do stejné širší skupiny jako známé italské sýry Parmigiano Reggiano a Grana Padano. Nejde však o Parmigiano Reggiano, jehož název a původ podléhají přesně stanoveným pravidlům.

Podle vedení společnosti jsou podmínky v České republice pro produkci mléka příznivější než v horké Pádské nížině. Letní teploty jsou zde v průměru nižší a vzduch není tak vlhký.

Výhodou je také poloha části dodavatelských farem. Některé se nacházejí v kopcovitých nebo výše položených oblastech, kde bývá chladněji. Krátké vlny veder se tak dají zvládnout snáze než dlouhotrvající období vysokých teplot v severní Itálii.

To však neznamená, že by moravští zemědělci nemuseli své provozy modernizovat. Dodavatelé mléka investují do lepšího větrání stájí, ventilátorů i ochlazovacích sprch. Díky mírnějšímu klimatu ale zatím nemuseli přistoupit k tak rozsáhlým opatřením jako podniky v nejteplejších italských regionech.

Přes půl milionu litrů mléka každý den

Rozsah výroby v Litovli je výrazně větší, než si řada českých spotřebitelů představuje. Sýrárna denně zpracuje více než půl milionu litrů moravského mléka, které odebírá přibližně od osmdesáti zemědělských podniků.

Přibližně dvě třetiny produkce tvoří Gran Moravia. Naprostá většina výrobků přitom nezůstává na českém trhu.

Zhruba 95 procent produkce míří na export, především do Itálie. Odtud se sýr dostává také do dalších zemí. Česká sýrárna se tak stala významnou součástí mezinárodního trhu, kterému historicky dominují právě italští producenti.

Největším překvapením přitom není samotný vývoz do Itálie. Pozornost budí především to, že si moravský sýr získává přímo italské zákazníky.

Italové dávají moravskému sýru stále častěji přednost

Podle společnosti prodej Gran Moravia na italském trhu roste. Značka je mezi spotřebiteli známější a někteří zákazníci ji vyhledávají kvůli její specifické chuti a charakteru.

Pro českého výrobce je to mimořádně cenný úspěch. Itálie má silnou gastronomickou tradici a místní zákazníci jsou při výběru sýrů zvyklí na domácí značky s dlouhou historií. Prosadit se právě na tomto trhu proto není samozřejmostí.

Brazzale Moravia se navíc podílí téměř jednou třetinou na celkovém českém vývozu sýrů. Společnost tak není pouze regionální sýrárnou, ale jedním z nejvýznamnějších hráčů českého potravinářského exportu.

Rekordní tržby a návrat k zisku

Rostoucí zájem se projevil také ve finančních výsledcích. V roce 2024 zvýšila společnost tržby o 739 milionů korun na rekordních 4,624 miliardy korun.

Po ztrátě v předchozím období se zároveň vrátila do zisku. Čistý zisk dosáhl 102,3 milionu korun. Jen na zahraničních trzích firma utržila přibližně 3,761 miliardy korun.

Výsledky potvrzují, že se litovelskému výrobci daří spojit moravskou produkci mléka, italskou sýrařskou tradici a rozsáhlou exportní síť.

Může se Morava stát novou sýrařskou velmocí?

Příznivější počasí automaticky neznamená, že české sýrárny nahradí tradiční výrobce z Itálie. Italské podniky mají obrovské zkušenosti, silné značky a dostatek prostředků na přizpůsobení výroby měnícím se podmínkám.

Českým producentům navíc konkurují také výrobci z Německa, Francie, Nizozemska nebo Polska. Na evropském trhu proto nerozhoduje pouze klima, ale také kvalita mléka, technologie, marketing, distribuční síť a důvěra zákazníků.

Příběh sýra z Litovle přesto ukazuje, jak rychle může změna podmínek vytvořit novou obchodní příležitost. To, co bylo dříve považováno za nevýhodu chladnější střední Evropy, se může při výrobě některých potravin proměnit v konkurenční přednost.

A jestli budou evropská léta dál teplejší, nemusí být rostoucí zájem Italů o moravský sýr jen krátkodobou kuriozitou. Může jít o začátek mnohem větší změny na evropském trhu s mléčnými výrobky.

Zdroj informací: e15.cz, údaje společnosti Brazzale Moravia a veřejně dostupná výroční zpráva společnosti.