Dětská baseballová škola, která zažívá tragédii po zemětřesení ve Venezuele: „Máme mnoho mrtvých. Jsme uvnitř mrtví‘ – 07/15/2026 – World
Pro Venezuelany je La Guaira synonymem slunce, písku, moře, smažených ryb, bubnů a samozřejmě baseballu.
Pobřežní stát sousedící s Caracasem, hlavním městem země, není jen domovem Tiburones de La Guaira, jednoho z osmi týmů venezuelské profesionální baseballové ligy. V regionu je také rozsáhlá síť škol, kde se děti již od útlého věku učí držet dřevěnou pálku a odpalovat míček.
Patří mezi ně Criollitos de Venezuela, sportovní organizace s více než šesti desetiletími historie a mnohými považovaná za skutečnou „továrnu na hráče“.
„Byli jsme odkazem pro ty, kteří organizovali sportovní akce v La Guaira. Podařilo se nám uskutečnit aktivity, které spojily 2000 až 4000 dětí,“ řekl Jhorny Sojo, prezident organizace v La Guaira, v rozhovoru pro BBC News Mundo, španělskou službu BBC.
Budoucnost instituce v pobřežním regionu je ale nejistá.
Zemětřesení, která zasáhla Venezuelu 24. června, zdevastovala rozsáhlé oblasti La Guairy, podle nejnovější oficiální zprávy si vyžádala více než 4 700 mrtvých a téměř 17 000 zraněných a těžce zasáhla Criollitos.
Několik hodin po otřesech vůdci organizace uvedli, že desítky z 1110 dětí, které trénovaly v jedné z 22 škol rozmístěných po celém La Guaira, mohly zemřít nebo být nezvěstné. Některá místní vozidla hlásila, že předběžné mýtné může přesáhnout sto obětí.
„Máme mnoho mrtvých dětí, stejně jako manažerů a trenérů. Také je mnoho nezvěstných. A my, kteří jsme přežili, umíráme uvnitř,“ řekl Sojo.
Baseballový „systém“
Criollitos de Venezuela je soukromá nezisková organizace, kterou v roce 1962 založili bývalý hráč baseballu Luis „Mono“ Zuloaga a lékař José Del Vecchio, aby podpořili dětský baseball v zemi.
„Po odchodu z profesionálního baseballu si ‚Mono‘ Zuloaga otevřel obchod se sportovním zbožím a pomyslel si: ‚Když dáme dohromady tým, můžu prodávat uniformy, pálky a další vybavení‘. Z této myšlenky se zrodil grandiózní projekt,“ uvedl venezuelský sportovní komentátor Ramón Corro na svém videoblogu. Hlas fanatika (Hlas fanatika, v doslovném překladu).
Iniciativa zpočátku narážela na odpor úřadů. Pochopili, že organizace zasahovala do povinností Národního sportovního institutu (IND, ve španělské zkratce) a Dětské baseballové federace, odpovědné za organizování soutěžního baseballu.
„Naše filozofie je jiná. Baseball využíváme k formování dobrých občanů, kteří jsou užiteční pro zemi,“ řekla BBC News Mundo Delia Yépez de Quevedo, národní prezidentka organizace.
Sojo učinil podobné hodnocení. „Criollitos jsou jednou z největších továren hráčů ve velké lize v zemi. Ale byla to vysoká úroveň konkurenceschopnosti venezuelského baseballu, která nás k tomu vedla,“ uvedl.
Možná z tohoto důvodu vedoucí představitelé přirovnávají organizaci k Národnímu systému mládežnických a dětských orchestrů (známého jako El Sistema), který byl vytvořen v 70. letech 20. století s cílem nabízet hudební trénink dětem z rodin s nízkými příjmy a chránit je před zločinem.
O více než šest desetiletí později Criollitos udržují školy a sportovní akademie ve 24 státech Venezuely. Podle Yépez de Quevedo je součástí stovek týmů rozmístěných v jeho 600 ligách kolem 40 tisíc dětí a teenagerů ve věku od 4 do 18 let.
Yépez de Quevedo ale uvedl, že před pandemií Covid-19 a vlnou venezuelské emigrace sdružovala organizace 100 000 dětí a dospívajících.
V průběhu let Criollitos odhalil hráče jako Andrés Galarraga, Omar Vizquel, Bob Abreu a Johan Santana, kteří hráli jak za hlavní venezuelské týmy, tak za velkou ligu ve Spojených státech.
Dalším prominentním bývalým členem je Omar López, trenér, který letos dovedl venezuelský tým k vítězství na World Baseball Classic, připomněl Yépez de Quevedo.
Nejhůře dopadli nejmladší
Více než dva týdny po zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 venezuelští Criollitos stále nebyli schopni vyvodit definitivní bilanci obětí.
„Musíme provést průzkum, abychom zjistili, kolik z nás zbylo, kdo přežil, kde tito lidé jsou a v jakém jsou stavu. […] Ale v tuto chvíli je naší prioritou pomáhat těm, kteří jsou stále s námi,“ vysvětlil Sojo.
Předběžná čísla o desítkách mrtvých, pohřešovaných nebo zraněných dětí se podle sportovního ředitele podařilo získat z evidence škol, které se nacházejí v oblastech zasažených zemětřesením.
Yépez de Quevedo zase připustil, že celkový počet obětí „může být vyšší“ než původně zaznamenaných více než sto. Z informací, které organizace podle ní shromáždila, vyplývá, že nejvíce byla zasažena takzvaná iniciační kategorie.
„Dostala jsem informace, že nejvíce postiženi byli nezletilí, ti v kategorii zasvěcení,“ řekla BBC News Mundo. „Mluvíme o dětech mezi čtyřmi a pěti lety,“ posteskl si.
Jak ale tyto děti přišly o život?
„Ten den, protože byly prázdniny, byly děti se svými rodinami. Neúčastnily se žádných aktivit organizace,“ vysvětlil Yépez de Quevedo.
„Například v Catia La Mar je několik škol spojených s naší institucí. Čtvrť byla zcela zdevastovaná, se zničenými budovami a domy. Jeden z chlapců, kteří se od 1. července účastnili soutěže, byl uvězněn pod troskami toho, co zbylo z jeho domu, s částí těla zahrabanou do výše pasu,“ uvedl.
„Případ vzbudil pozornost, protože chlapec přišel o rodiče a babičku, ale podařilo se mu přežít,“ dodal Yépez de Quevedo.
Dva vůdci, s nimiž hovořila BBC News Mundo, uvedli, že několik dětí zraněných při zemětřesení zůstává hospitalizováno. Někteří utrpěli zranění, která by jim mohla zabránit v dalším hraní.
„Všichni skončíme na ulici“
Rozsah tragédie Criollitose ztížil přesné vyhodnocení počtu mrtvých, nezvěstných a zraněných, uvedl národní prezident organizace. „Byla to tragédie, která mezi našimi vůdci zanechala obrovské trauma,“ řekl Yépez de Quevedo.
„Baseballová federace nás požádala o průzkum obětí, ale to bylo téměř nemožné. Lidé jsou rozptýleni po různých úkrytech; někteří byli převezeni do jiných států; mnozí ztratili své mobilní telefony a už je nemůžeme najít; a především je mnoho z nich stále ve stavu šoku,“ řekl.
„Když požádáme ředitele škol, aby řekli, kolik dětí chybí, zhroutí se,“ řekl Yépez de Quevedo.
Dva dny po zemětřesení úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že aplikace Venapp a telefonní linka 0800-Rescate budou využívány k přijímání informací o pohřešovaných lidech. Dodnes však úřady tyto údaje nezveřejnily.
O víkendu Delcy Rodríguez a její bratr Jorge Rodríguez, předseda Národního shromáždění, oznámili spuštění registru lidí v azylových domech. Cílem je umístit je do nových domovů a poskytnout finanční pomoc.
Ale zatím žádný úřad neobjasnil, zda bude tento registr uvolněn, aby rodina a přátelé mohli najít přeživší a bezdomovce.
Zemětřesení ale nezasáhlo jen hráče a jejich rodiny.
„Všichni naši regionální lídři utrpěli obrovské ztráty. Všichni přišli o své domovy. Někteří, jako jeden z našich komisařů Rafael Pacheco, který organizaci zasvětil celý svůj život, zemřeli pohřbeni,“ řekl Yépez de Quevedo.
Sojo potvrdil zprávu Yépeze de Queveda a řekl, že téměř zázrakem utekl životem z 19patrové budovy, kde žil, ve čtvrti Playa Grande, poblíž letiště Maiquetía, hlavního letiště v zemi.
„Když otřesy pominuly, začal opravdový boj se schodištěm dolů. Budova se zevnitř hroutila a kusy konstrukce padaly. Když jsme se dostali do druhého patra, nebylo jak pokračovat, protože schodiště bylo zablokované. Teprve pak jsme si uvědomili, že budova klesla o dvě patra,“ řekl.
„Iniciativy se chopil mladý muž a řekl: ‚Skočím ke vchodu pro nástroje‘. Dlužíme mu život. Krátce nato se vrátil s krumpáči a perlíky a podařilo se nám otevřít průchod, abychom mohli uniknout. Když jsme odešli, viděli jsme rozsah ničení. Vypadalo to jako válečná zóna,“ dodal.
S lámavým hlasem uzavřel: „Všichni jsme skončili na ulici. Všichni jsme přišli o všechno.“
Je konec hry?
Přestože region již v roce 1999 čelil další velké přírodní tragédii způsobené intenzivními dešti, Sojo se obává, že tentokrát bude obnova ještě obtížnější.
„Baseballová hřiště se stala útočištěm pro bezdomovce a myslím si, že mnoho lidí nebude chtít v La Guaira dál žít. Mnozí odejdou a ti, kteří zůstanou, budou bez domova, bez práce, bez rodiny a bez přátel. Rekonstrukce bude velmi náročná,“ předpovídá.
Apeluje proto na svět, aby nezapomínal na kraj ani jeho děti.
„Mým jediným přáním je, aby pomohli těm, kteří zůstali, aby baseball v La Guaiře nezmizel a aby tito chlapci nebyli do týdne zapomenuti nebo ponecháni sami sobě,“ řekl Sojo.
Nedávno tým BBC navštívil stadion Miguela Ángela Montese v Playa Grande, kde dnes sídlí desítky lidí, kteří přišli o domov při zemětřesení. Tam promluvil s jedním z „criollitos“, který se tam ukrývá se svou rodinou.
„[Sinto] smutek, protože jsme tady, na baseballovém hřišti, pod sluncem, zatímco mnoho mých přátel zemřelo,“ řekl Jeferson Seijas.
Navzdory bolesti je na snímcích 12letého chlapce, který má na sobě baseballovou rukavici a hází míč jinému dítěti mezi matrace a stany rozprostřené po prašném hřišti stadionu.
Další venezuelští novináři a dobrovolníci, kteří navštívili různé útulky v La Guaira, řekli BBC News Mundo, že podobné scény našli všude, kde byly děti.
„Baseball bude vždy nadějí,“ napsal dobrovolník Rodolfo Dordelly.
