„Cítím se tu mnohem šťastnější“: emigrant se po 18 letech vrací do Portugalska a stát mu platí 9 000 eur

Návrat portugalských emigrantů do země se stupňuje, podporován státními opatřeními a osobními rozhodnutími, která upřednostňují stabilitu a blízkost rodiny. Tuto realitu ilustruje případ Very Honório, která se po 18 letech v zahraničí vrátila do Portugalska a získala 9 tisíc eur prostřednictvím programu Regressar.

V 35 letech se bývalá emigrantka usadila se svou dcerou v Tondele a o pár měsíců později si našla práci. Finanční podpora přichází jako doplněk k procesu restartu, který je podle jeho vyjádření stále ve výstavbě.

Podle zpravodajského portálu závisí hodnota přisuzovaná programu Regressar na několika kritériích, včetně typu smlouvy a situace v domácnosti. Základní hodnota se může pohybovat mezi pěti a sedminásobkem indexu sociální podpory. „Pohledávka může dosáhnout i více než 10 tisíc eur na žádost,“ uvádí ministerstvo práce citované stejným zdrojem také s tím, že nárůsty jsou spojené s výdaji a umístěním pracovního místa.

Podpora se poskytuje ve dvou fázích a zahrnuje udržení odborné činnosti v Portugalsku. „Jsou dvě platby: v první jsem obdržela 70 % z 9 000 R$ a ve druhé dostanu zbývajících 30 %,“ vysvětlila Vera Honório. „Za šest měsíců budu muset prokázat, že pokračuji v práci a žiji v Portugalsku, abych dostal to, co mi chybí,“ dodal podle stejného zdroje.

V kandidátkách vyčnívá Lucembursko

Lucembursko je pátou zemí s největším počtem žádostí do programu. Země představuje přibližně 4 % žádostí podaných emigranty, kteří se rozhodli vrátit. Podle stejného zdroje většina těchto kandidátů opustila Portugalsko před rokem 2010, což naznačuje dlouhé migrační cesty před návratem.

Průměrný věk kandidátů je kolem 40 let. „Většina bývalých emigrantů […] bylo jim mezi 30 a 39 lety,“ píše portál na základě oficiálních údajů. Více než polovina uchazečů má vzdělání do 9. roku, menší procento pak vysokoškolské, uvádí stejný zdroj.

Život v zahraničí ne vždy naplňuje očekávání

Je třeba poznamenat, že Vera Honório žila ve Francii a Lucembursku, kde se potýkala s problémy s vedením rodiny a životními náklady. „Prošel jsem velkými potížemi,“ řekl, když vzpomínal na první roky emigrace. „V zahraničí vyděláváte více, ale také hodně utrácíte,“ řekl také a vysvětlil, že náklady na bydlení a každodenní život byly podle stejného zdroje vysoké.

Rozhodnutí vrátit se ovlivnila i rodina. „Došlo to do bodu, kdy už nemělo smysl být v zahraničí,“ řekl Contacto a zmínil vzdálenost od jednoho ze svých dětí. „Už nikdy nebudu emigrovat,“ prohlásil a dodal: „Cítím se zde mnohem šťastnější“.

Integrace na trh práce

Po návratu si Vera v krátké době našla práci nejprve v potravinářství a poté v public relations. Profesní dráha byla postupně přebudována. „Začínám znovu a stále buduji své základy,“ vysvětlil, když popsal aktuální okamžik svého života v Portugalsku. Počet žádostí o program se od jeho spuštění zvýšil. „Je stále více lidí, kteří se chtějí vrátit,“ říká. „Každý den dostávám zprávy,“ dodal s tím, že mnoho emigrantů zvažuje návrat, i když se někteří bojí.

Od roku 2019 bylo do Programu návratu podáno více než 25 000 žádostí. Podle Institutu zaměstnanosti a profesní přípravy jich bylo schváleno kolem 70 %. Nejnovější údaje naznačují, že v posledním období bylo schváleno téměř 7 000 žádostí, což potvrzuje významné přijetí opatření.

Přečtěte si také: