Írán sází na cenu války pro Trumpa a hraje si s časem, říká profesor

Íránci oznámili své stažení od jednacího stolu po vojenských akcích Izraele v Libanonu, zatímco americký prezident Donald Trump prohlásil, že mu možná dohoda „nemůže být úplně jedno“, a to i nepřímo prostřednictvím libanonského prezidenta vyjednávat s Hizballáhem.
Za politologa a profesora mezinárodních vztahů na univerzitě v São Paulu (USP) Feliciano de Sá Guimarães, WWje součástí promyšlené strategie.
„Oznámení, že odstoupí z jednání kvůli útokům na Hizballáh, je součástí íránské strategie odkládání jednání na co nejdelší dobu,“ řekl Feliciano.
Strategie opotřebení
Teherán podle experta počítá se třemi faktory, které oslabí americkou pozici: Trumpova netrpělivost, blížící se americké volby v polovině období a domácí náklady na válku pro Spojené státy.
„Írán se snaží získat čas, aby zlepšil své vyjednávací žetony v průběhu vyjednávání,“ vysvětlil Feliciano.
Podle jeho hodnocení americké útoky pokračují, ale bez stejného rozsahu, jaký byl zaznamenán v předchozích měsících.
Feliciano vyjmenoval témata, která považuje již v jednáních za konsolidovaná.
Mezi ně patří postupné znovuotevření Hormuzského průlivu s normalizací námořní dopravy, omezení nebo částečné pozastavení americké námořní blokády, některé – ať už prostřednictvím zmírnění sankcí nebo uvolnění íránských aktiv v mezinárodním finančním systému – a obnovení íránského vývozu na úroveň blízkou předválečné úrovni.
Na druhou stranu Teherán systematicky usiluje o stažení amerických jednotek z geografického okolí Íránu, k čemuž by podle Feliciana nemělo dojít.
Spojené státy zase pokračují v tlaku na vyřešení jaderné otázky, která zahrnuje osud 400 kg obohaceného uranu, který Írán již vlastní – ať už by byly odstraněny americkými jednotkami, přemístěny do jiné země nebo zničeny na samotném íránském území.
Strategická porážka USA a Izraele?
Feliciano varoval, že normalizace Hormuzského průlivu s určitou zbývající íránskou kontrolou nad vodní cestou – něco, co před válkou neexistovalo – by již představovalo „strategickou porážku pro Spojené státy a také pro Izrael“.
Navíc bez vyřešení jaderné otázky, které by bylo odloženo do budoucna, bude vnitřně obtížné, pokud se tento trend při jednáních potvrdí.




