„Kdyby byl Libanon vyjednávacím nástrojem, dosáhli bychom dohody už dávno,“ říká Írán
Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi tuto sobotu (6) odmítl prohlášení libanonského prezidenta Josepha Aouna, že „Libanon je pro Teherán vyjednávacím čipem“ při jednáních se Spojenými státy.
„Kdyby byl Libanon vyjednávacím nástrojem, měli bychom dohodu už dávno,“ publikoval Araghchi v X.
Na základě komentářů pana Aouna by si jeden myslel, že je to Írán, kdo obsadil 1/5 Libanonu, vysídlil 1/4 Libanonu a každodenně bombardoval jeho zemi.
Kdyby Libanon vyjednával s Íránem, měli bychom dohodu už dávno.
Zachraňte Libanon před vaším skutečným nepřítelem, pane prezidente.
— Seyed Abbas Araghchi (@araghchi)
„Na základě komentářů pana Aouna by si člověk myslel, že je to Írán, kdo obsadil 1/5 Libanonu, vytlačil 1/4 Libanonu a denně bombarduje jejich zemi. Zachraňte Libanon před jeho skutečným nepřítelem, pane prezidente,“ prohlásil Araghchi.
Pozice íránské kancléřky je reakcí na kritiku ze strany Íránu.
V exkluzivním rozhovoru s CNN v pátek (5.) ve válce proti Spojeným státům a Izraeli.
V rozhovoru Aoun požadoval, aby se íránský režim přestal vměšovat do libanonských záležitostí, a také uvedl, že .
Prezident na adresu Íránu řekl: „Nesnažíte se nám pomoci… lid Libanonu platí cenu… ve jménu svých vlastních zájmů,“ dodal: „naše zájmy… se neshodují s vašimi.“
Aoun také kritizoval islámské revoluční gardy, íránské vojenské síly, a řekl: „Toto není vaše země, je to naše země.“
Dnes ráno Spojené státy uvedly, že míří ke Kuvajtu a Bahrajnu.
Írán uvedl, že zaútočil na základny v obou zemích, což Spojené státy popírají. „V tuto chvíli nejsou žádné zprávy o škodách na americkém vojenském personálu a íránská tvrzení o poškození velitelství Páté flotily USA v Bahrajnu jsou nepravdivá,“ uvedlo hlavní velitelství.
Vzpomeňte si, jak začala válka v Íránu
28. února oznámil prezident Spojených států „rozsáhlý“ útok na Írán a uvedl, že hlavním cílem země je „obrana amerického lidu odstraněním bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu“.
Mezi tyto hrozby podle něj patřil i teheránský jaderný program – opakující se třecí místo, které také brzdilo nejnovější jednání o ukončení bojů.
Společné útoky USA a Izraele proti Íránu – které měly za následek smrt tehdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího – způsobily podle íránských médií a úřadů tisíce mrtvých po celé zemi a škody na desítkách muzeí, historických budov a kulturních památek.
V reakci na to Írán zahájil sérii odvetných útoků přes Blízký východ a fakticky uzavřel Hormuzský průliv, strategickou vodní cestu, kterou prochází asi 20 % světové ropy.
Týdny před začátkem války provedla Trumpova administrativa největší vojenské nahromadění na Blízkém východě od invaze do Iráku v roce 2003, což vyvolalo varování před eskalací regionálního násilí, pokud by konflikt vypukl.
Američtí vyslanci zároveň pravidelně jednali s Íránem o možné nové jaderné dohodě. Tyto rozhovory však nedokázaly odvrátit vojenskou akci, přičemž Trump v té době obvinil Írán, že odmítá „všechny příležitosti vzdát se svých jaderných ambicí“.
Vypuknutí války v únoru také následovalo po masových protirežimních protestech v Íránu minulý měsíc, podpořených ekonomickou nespokojeností uprostřed raketově rostoucích nákladů.
