Messi a země v sázce – 15.07.2026 – Poslední Messi
Tomás Abraham, jeden z nejjasnějších argentinských intelektuálů, je filozof a autor bezpočtu knih, ale je beznadějně zapálený pro fotbal. Jeho život se točí kolem míče, své aktivity organizuje podle zápasů Ligy mistrů a v těchto týdnech i mistrovství světa. Tuto středu (15) bude se srdcem na dlani sledovat zápas Argentina x Anglie.
„Napíšu pojednání o patafyzice,“ říká vtipně — nebo možná ne tolik — muž, který velkou část svého života zasvětil metafyzice, snaze porozumět člověku, životu… a fotbalu.
„Existují dva světy, jak řekl Platón. Jeden svět je svět fotbalových fanoušků, ten náš, kteří jsou na Zemi. A druhý je svět hráčů, kteří jsou v nebi. Byli jsme tam dole, dívali se nahoru, a oni nesestoupili, jsou stále v nebi.“
Takto vysvětluje 79letý Abraham duševní stav Argentinců po zisku třetího titulu mistra světa v Kataru. A takto vysvětluje, jaký je nejoblíbenější sport na světě: „Fotbal je jako láska. Když se někdo zamiluje, nehledejte v tom logiku, je to totální šílenství. Takový je fotbal: je to magický akt, je to akt, který připomíná lásku, šílenou lásku.“
Abraham, který se chystá vstoupit do své deváté dekády života a je posedlý vylepšováním svého backhandu pomocí top spinu — protože také hraje tenis —, vydal před pěti lety knihu „La Matanza Negada“.
Filozof narozený v Rumunsku se v knize ptá, proč byli jeho rodiče zachráněni před genocidou 350 000 rumunských Židů a proč jsou v jeho rodném městě synagogy, zdánlivě nedotčené, uzavřeny visacími zámky. Nebylo by ale překvapením, kdyby jednoho dne napsal knihu o fotbale, protože velmi dobře studoval souvislosti mezi míčem a politickým, společenským a filozofickým.
Jde o tuto zemi ve středečním semifinále mezi Argentinou a Anglií?
Abraham chápe, že tomu tak není, ale také chápe, proč se tak mnoho lidí cítí.
„Mám rád Angličany, byli to oni, kdo rozvinul fotbal v Argentině a zápasy Premier League sleduji pořád. Ale chtěl bych je porazit,“ říká filozof.
Jiní Argentinci naopak zápas vnímají jako záležitost cti, země a historické odvety. Možná ne většina, ale je jich hodně. Ti, kteří se dokážou abstrahovat od vlivu odvety, si však uvědomují, že k ní došlo před 40 lety, s „boží rukou“ a Maradonovým „gólem století“. Může uplynout tisíc let a s tím zápasem, těmi soupeři, těmi okolnostmi a tím vývojem nebude žádné srovnání.
Nyní je na Messim, aby napsal svůj vlastní příběh v den, který skrývá určitý paradox: jeho velkým úspěchem bylo, že přestal být viděn prizmatem Maradony, přestal být neustále srovnáván s legendou. Něco takového se ale bude opakovat tuto středu 15. července 2026 v Atlantě.
Co když Argentina vyhraje a dostane se do svého sedmého finále, kde se utká se Španělskem o čtvrtý titul?
„Chci Španěly porazit, ať se děje cokoliv,“ říká Abraham. „Jsou troufalí a arogantní, vždy se k nám chovají jako ke ‚skokům‘ a s nadhledem. Zdá se, že lžou, že ignorují všechno, čím přispíváme španělskému fotbalu: Alfredo Di Stefano a Lionel Messi.“
PŘÍTOMNÝ ODKAZ: Líbil se vám tento text? Předplatitelé mají přístup k sedmi bezplatným přístupům z libovolného odkazu denně. Stačí kliknout na modré F níže.
