Íránský ministr pro ropu žádá lidi, aby snížili spotřebu
Íránský ministr pro ropu Mohsen Paknejad vyzval obyvatelstvo, aby snížilo spotřebu, a nazval „ochranu a ekonomiku“ obecným principem „a náboženskou povinností“, přičemž bagatelizoval dopad americké námořní blokády.
„Nepřítel prostřednictvím jednoho nedosáhne ničeho,“ řekl Paknejad podle oficiálních íránských médií ve středu (29).
Uvedl, že neexistují „žádné obavy“ ohledně nepřetržité dodávky a distribuce paliva a dodal, že jsou v provozu 24 hodin denně, aby nedošlo k přerušení služeb. „Během války jsme viděli, že se mnoho zemí uchýlilo k řízení a snižování spotřeby kvůli nedostatku paliva,“ dodal Paknejad.
Íránská vláda již začala přijímat opatření, aby zabránila možnému nedostatku paliva a zboží. Minulý týden podle íránských médií spustila rozsáhlou kampaň na úsporu energie uprostřed karantény.
Vládním úřadům v celém Íránu bylo řečeno, aby po 13:00 omezily až 70 %, zatímco domácnosti jsou vyzývány, aby omezily spotřebu pomocí pobídek, jako jsou slevy na účtech za elektřinu pro ty, kteří omezí její spotřebu.
Přerušení lodní dopravy a následně i dovozu také poškodilo již tak křehkou íránskou ekonomiku, „ohrozilo 50 % íránských pracovních míst a dalších 5 % populace uvrhlo do chudoby,“ tvrdí Hadi Kahalzadeh z Quincy Institute, zahraničního politického think-tanku.
Íránská ekonomika byla již před konfliktem v kritickém stavu. Příjem na hlavu klesl z přibližně 8 000 USD v roce 2012 na 5 000 USD v roce 2024, což bylo ovlivněno inflací, korupcí a sankcemi.
Co se děje na Blízkém východě?
Spojené státy a Izrael jsou ve válce s Íránem. Konflikt začal 28. února, kdy koordinovaný útok mezi oběma zeměmi zabil v Teheránu nejvyššího vůdce země Alího Chameneího.
Zabito bylo také několik vysoce postavených představitelů íránského režimu. Kromě toho USA tvrdí, že zničily desítky lodí země, stejně jako systémy protivzdušné obrany, letadla a další vojenské cíle.
Jako odvetu provedl ajatolláhův režim útoky proti několika zemím v regionu, jako jsou Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar, Bahrajn, Kuvajt, Jordánsko, Irák a Omán. Íránští představitelé tvrdí, že se v těchto zemích zaměřují pouze na zájmy USA a Izraele.
Podle americké tiskové agentury Human Rights Activists News Agency zemřelo v Íránu od začátku války více než 1900 civilistů. Bílý dům zase zaznamenal nejméně 13 úmrtí amerických vojáků v přímé souvislosti s íránskými útoky.
Konflikt se rozšířil i do Libanonu. Hizballáh, ozbrojená skupina podporovaná Íránem, zaútočila na izraelské území v odvetě za smrt Alího Chameneího. V důsledku toho Izrael provedl letecké útoky proti cílům Hizballáhu v sousední zemi. Od té doby zemřelo na libanonském území více než 2500 lidí.
Po smrti velké části svého vedení zvolila íránská rada nového nejvyššího vůdce: Mojtábu Chameneího, syna Alího Chameneího. Odborníci upozorňují, že nebude provádět strukturální změny a představuje kontinuitu represe.
Donald Trump projevil s touto volbou nespokojenost a označil ji za „velkou chybu“. Řekl, že se bude muset do procesu zapojit, a řekl, že Mojtaba by byl pro íránské vedení „nepřijatelný“.
